ČSSD Zlínský kraj

Kalendář akcí

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

A. Seďa: Pár postřehů ke Dni vzniku samostatného československého státu

Antonín Seďa24.10.2019 Vznik samostatné republiky v roce 1918 reagoval nejen na výsledek první světové války a poválečného uspořádání Evropy, ale zejména byl výsledkem sebeurčení národů, žijících na území tehdejší Československé republiky. Mimochodem velký státní znak z první republiky se stal jedním z nejhezčích na světě. Zároveň první republika stála na základech průmyslové velmoci tehdejšího Rakouska Uherska. A po vzniku samostatného státu se tato pozice posílila.

Z pohledu demokracie a svobody si však nedělejme iluze o tom, jakým způsobem tehdy fungovala politická elita, jak tehdy byly zajištěny práva zaměstnanců či zdravotní a sociální systém v zemi, ve které vzkvétal raný kapitalismus. Přesto tehdejší vedení země v čele s prvním prezidentem T.G. Masarykem nastavilo základy demokratické společnosti. Základy, které se staly tradicí pro rozvoj demokratické společnosti v České republice.

Události z roku 1938 odhalily ve vší nahotě tehdejší imperialistickou politiku nejvlivnějších zemí světa i jistou míru naivity menších a mladších evropských zemí. Nejen Polsko a Československo se tak staly obětí mocenské politiky nacistického Německa a jeho spojenců.
Poválečné volby ukázaly křehkost naší demokracie a nejednotnost demokratické politické reprezentace. Ta přispěla v roce 1948 k nástupu komunistů, kteří se za pomocí okupace vojsk tehdejší Varšavské smlouvy v roce 1968, udrželi u moci 41 let. A naši občané ve většině vyměnili občanské svobody a demokratické principy za sociální jistoty či plnou zaměstnanost.
V rámci spolupráce v Radě vzájemné hospodářské pomoci si naše země udržela kredit průmyslové země s tím, že náš export byl limitován konkurenceschopností našich výrobků.
Západní zahraniční zboží se stalo doménou Tuzexů a rozličných spekulantů. Fronty na nedostatkové zboží byly na denním pořádku, přesto základní potraviny nescházely.

Listopad 1989 přinesl nový nádech svobody a demokracie, nicméně naše vyrovnání se s minulostí se odsunulo prakticky do nekonečna a vlastní společenská a ekonomická transformace se děla bez zkušeností naší nové politické reprezentace. Převládla rychlost změny s upozaděním spravedlnosti, práva a morálky. Takto prosazovaná politika zasela v naší společnosti semínka nedůvěry, deziluze a skepse z demokracie. K tomu se přidává všudypřítomná závist, hledání vnějšího nepřítele a svádění chyb jeden na druhého. Nově nabitá svoboda také napomohla v procesu sebeurčení národů, vedla k rozdělení naší země a ke vzniku dnes již dvou samostatných států. Zároveň se obě země staly členy Evropské unie a Severoatlantické aliance, mezinárodních organizací nejvyspělejších zemí světa. Dnes sice existuje u mnoha občanů často oprávněný kritický pohled na tyto instituce, nicméně členství ČR přineslo záruku bezpečnosti a spolupráce, a také značný rozvoj naší země.

Je třeba si uvědomit, že vzájemná nedůvěra brzdí rozvoj České republiky, rozdělená společnost není sto reagovat na současné hrozby světa a její nesoudržnost zvyšuje politické i sociální napětí. Naše historická zkušenost zároveň ukazuje, že boj za svobodu a demokracii je stále nekončícím soubojem o podobu naší země. Brzy si budeme připomínat 30. výročí sametové revoluce a počátku budování svobodné a demokratické společnosti. Proto je třeba si připomínat nejen úspěchy, kterých bylo dosaženo, ale je třeba mít i historickou paměť. Vždyť podle posledního průzkumu veřejného mínění se téměř třetina občanů domnívá, že se před listopadem 1989 žilo lépe. A i tyto názory by měli demokratičtí politici brát v úvahu.

Při oslavách vniku našeho státu bychom neměli zapomínat na lidskou sounáležitost, solidaritu a zejména vzájemnou úctu, která mezi lidmi schází.

 

 
ASR Search Engine